Bellamyho stan.

*Sama nevie, či sa im niekedy podarí uzavrieť skutočný mier so Zemšťanmi, či niekedy budú mať nárok na normálny a pokojný život v mieri, ale myslí si, že sa im to nakoniec podarí. Predsa len, musia s tými ľuďmi naozaj žiť, no nie? A navyše, neprišli na Zem iba preto, aby sa rozpútala ďalšia vojna tesne po tom, čo sa Zem zregenerovala a obnovila, radiácia viac-menej vyprchala a planéta bola znovu obývateľná. Nad Bellamyho poznámkou sa zasmeje.* Občas si môžeme dovoliť pripomenúť aj normálny život, aspoň na moment. *Táto nevinná debata sa jej páčilo, bolo úžasné cítiť sa na chvíľu normálne a baviť sa o normálnych, bežných veciach. Jeho pohľad i úsmev mu opätuje. Prikývne na slová o komplimente a malý moment si ho premeriava pohľadom. Má rada jeho úsmev, oveľa radšej než tú vážnu, líderskú tvár. Vďaka tomu úsmevu a smiechu sa cíti uvoľnenejšie, zabúda aspoň na zlomok sekundy na skutočné veci, ktoré sa tam vonku dejú a na problémy, ktorým sa budú musieť zajtra a každý ďalší deň postaviť. Kývne hlavou a voľnou rukou si odhrnie vlasy z tváre nabok, aby jej doň pri ležaní nepadali.* Myslím, že niečo by sme mohli nájsť, ale oslavovať budeme môcť, až dostaneme späť našich ľudí. *Prehovorí a pred očami sa jej zjaví tvár Jaspera a Montyho, úsmev jej poklesne iba na chvíľočku. Pri rozprávaní z neho temer nespúšťa zrak a preto si všimne jeho pohľady, pocíti ďalší príval nervozity, ale nedá to na sebe vedieť, možno len malým gestom, a to tým, že si podvedome zahryzne do spodnej pery.* Chutilo to úžasne, až odtiaľ budeme utekať, musíme si o nich nejaké zobrať. Naozaj, nič lepšie som asi nejedla. *Prizná sa mu, a hoci dva dni na Mount Weather držala hladovku, tretí to vzdala. Nie preto, že by nebola silná, ale preto, aby vyzerala, že sa jej dá veriť. Počúva Bellamyho slová a všimne si, že jeho nálada sa zmenila, ani sa mu nediví. Preto zdvihne ruku a zľahka mu ju položí na líce, mierne sa pousmeje.* Dôležité je, že ste to zvládli, obaja a ste živí a zdraví. Ba čo viac, zdá sa, že prežila väčšina ľudí, dokonca aj Raven a najmä Octavia. *Povie a na chvíľu sa odmlčí.* S Finnom ste nás zachránili. *Dodá ešte pravdivo. Naozaj, odpútali pozornosť a zabezpečili, aby mohli tú bombu "spustiť".* A som rada, že ste nažive, mimochodom, hoci by vás človek niekedy najradšej zabil vlastnými rukami. *Pokúsi sa o odľahčenie atmosféry a jemne do neho štuchne s nohou. Myslí to samozrejme ako vtip, ale zdá sa, že v týchto vážnych časoch už aj zabudla, ako sa to robí.. niežeby niekedy vtipkovala, ona taký typ človeka v podstate ani nebola.*

Pravda, myslím, že potřebujeme nějaké to odreagování (usměje se, je rád, že za ním přišla. Díky ní, vždy na malou chvíli dokáže zapomenout na všechno co ho tíží a co mají ještě před sebou. Přikývne.) Souhlasím.. navíc, pochybuju, že by nám to Jasper s Montym odpustili, kdyby jsme oslavovali bez nich (řekne se širokým úsměvem, ti dva jsou taková nerozlučná dvojka a oba jsou do každé srandy. Určitě by jim to ještě dlouho připomínali, že nemohli s nimi pít. Ale sám by asi nemohl oslavovat dřív než je osvobodí, asi by si to pořádně neužil a musel by pořád myslet na to, že jejich přátelé jsou někde uvěznění a možná se už na nich dělají experimenty a oni si užívají. Potichu se zasměje a přikývne) To by bylo fajn, taky chci ochutnat něco co chutná skvěle (zadívá se jí do očí. Do jejich nádherně modrých očí. Nikdy si ani nevšiml, že je má modré a slyšet ten její smích ho dělá tak šťastným.. je rád, že je na živu a může tady s ní teď být a povídat si s ní, ležet vedle ní a užívat si ten její smích. Sám ani neví kam ho teď jeho myšlenky zavedly, je dost zmatený ze svých pocitů.. nevyzná se v nich a to ho dělá ještě více nervóznějším. Jakmile mu položí ruku na tvář, koukne letmo na tu ruku a pak na ní a pousměje se. Cítí takový hřejivý pocit, cítí, že je v bezpečí. Ani neví proč, přece jen v bezpečí nejsou nikde a nikdy, ale právě teď s Clarke se tak cítí, jako by jim nikdo nemohl ublížit.) Ne.. hlavní je, že jsi ty naživu a že víme, že ostatní také (usměje se, pak zakroutí hlavou, i když to moc nejde když leží) To ty jsi nás všechny zachránila jen co jsi zapálila vše co bylo blízko té lodi (v jeho hlase jde slyšet podpora a také i trocha obdivu. Při její poslední větě neudrží smích a když ho kopne výhružně se na ni podívá, ale přitom se usmívá) Budeš jednou litovat, že jsi tohle řekla. Ale řekni mi, co by jsi beze mě dělala? Už by jsi nikdy nenašla nikoho jako jsem já (pronese vážně i když to s tím úsměvem, který si ponechává na tváři, moc nejde.) Jsem vtipný, pohledný, dokážu tě naštvat, tak jako nikdo a co víc, dokážu se bavit s tebou (ukáže na ni prstem a jemně do ni šťouchne) Protože, abys věděla, s tebou to taky není občas nejjednodušší (řekne s úsměvem a sleduje každý její pohyb na tváři.)

Pri všetkých tých problémoch so Zemšťanmi, ľuďmi z hôr, dospelými sú normálne otázky a odreagovanie na pravom mieste. *Prikývne a dá mu tým za pravdu. Usmieva sa tak, ako sa už dlho neusmievala a všíma si to aj na Bellamym. Vidieť u neho skutočný úsmev bolo čosi nezvyčajné a mimoriadne, preto si cení, že ho venuje práve jej a to viackrát. Aj ona sa teší jeho prítomnosti a na chvíľu sa zamyslí nad tým, že by ho takto mohla navštevovať častejšie. Nad tou myšlienkou sa pousmeje a kývne na jeho slová.* Navyše trochu alkoholu budú Jasper s Montym potrebovať, až ich zachránime. *Dodá k jeho slovám. Hneď čo ich zachránia to poriadne oslávia nehľadiac na to, čo im k tomu budú hovoriť dospelí, nezaujíma sa o to. Jej prioritou je ich nájsť, vyriešiť spory so Zemšťanmi a nažívať si v pokoji.* Sľubujem, že si z Mount Weather vezmeme aj tortu. Pri oslave sa bude hodiť. *Zasmeje sa a postrehne jeho pohľad, opätuje ho a neprestajne sa usmieva. Rovnako ako Bellamyho, aj jej myšlienky sú zmätené a nerozumie im, o to viac, keď k tomu pripočíta aj Finna, na ktorého myslela skutočne menej, než na Bellamyho, zatiaľ čo bola uväznená na Mount Weather. Svoj pohľad sústredí do jeho očí, no na moment skĺzne aj na jeho pery. Pozrie mu nazad do očí a úsmev oplatí. Nad jeho poznámkou sa zasmeje.* Nesúhlasím, hlavné je, že ste prežili vy. Zdá sa, že sa opäť vraciame k tým hádkam, čo? *Poznamená len tak, vrámci srandy a pousmeje sa. Absolútne nevníma okolitý svet a zvuky noci, len Bellamyho, akoby bol pre ňu momentálne stredom vesmíru. Pobavene nadvihne obočie a zasmeje sa.* To je pravda. *Prizná nakoniec keď skončí s vymenovávaním všetkých jeho úžasných vlastností a ani si neuvedomí, že práve kývla na to, že je pohľadný... ale koniec-koncov - Bellamy atraktívny bol, svedčili o tom aj tie dievčenské pohľady hneď po tom, čo pristáli na Zemi. Potom sa na neho nesúhlasne zamračí, ale kútikmi úst jej cuká do úsmevu.* Prosím ťa, viem byť aj vtipná. *Vyhlási, hoci ona vtipnou nebola až tak často, väčšinu času si musela zachovať vážnu tvár a chladnú hlavu.*

Lépe bych to asi neřekl (přikývne s úsměvem na její slova, v tomhle s ní naprosto souhlasí. On sám potřeboval nějaké to odreagování, už mu to tady všechno pomalu začínalo lézt na mozek. Je rád, že za ním přišla a že ji dovolil tady přespat, alespoň není sám a nepřemýšlí tolik nad všemi jejich problémy a myslí si, že ona to má stejně.) To teda ano (potichu se zasměje) S tím dortem naprosto souhlasím, už se těším až ho ochutnám (řekne s úsměvem, už dlouho neměl nic co by chutnalo podobně jako dort, docela mu to chybí. Každý občas potřebuje nějaké to sladké pohlazení, ale od té doby co přistáli na Zemi neměli nic sladkého. Přece jen na stromech sladkosti nerostou, dost by se divil kdyby tomu tak bylo. Všimne si jejího pohledu a opětuje jí ho s úsměvem. Při její další poznámce se také zasměje.) Ty se semnou chceš pořád jen hádat.. to je tím, jak jsi tvrdohlavá. (řekne s širokým úsměvem, už je tady s ním Clarke nějakou dobu, ale on se pořád neumí nabažit jejího smíchu a její přítomnosti. Čím to je? Raději se nad tím více nezamýšlí a poslouchá co mu říká. Když mu dá za pravdu se všemi vlastnostmi, které o sobě řekl, tak ho docela překvapí, že kývla také na to, že je pohledný. Nadzvedne trochu obočí s úsměvem, ale nechává to tak, vlastně mu to udělalo docela radost a byl by nerad, kdyby to Clarke odřekla jen co by se v tom začal více vrtat. Do široka se usměje, když mu řekne, že dokáže být vtipná.) To sice ano, ale tvá tvrdohlavost tuhle tvou vlastnost přebíjí. (pokrčí rameny s úsměvem. Když trochu zapátrá v paměti kolikrát zažil Clarke, že by udělala nějaký vtip tak by to možná nespočítal ani na jedné ruce. Často byla vážná, ale ani se není čemu divit, s tím čím si procházeli se to občas ani jinak nedalo, ale on si nikdy neodpustil nějaký ten vtípek na odlehčení atmosféry.) A navíc, na mě by jsi stejně nikdy neměla.. nikdo nedokáže být tak vtipný jako já (mrkne na ni a zasměje se)