Tábor přeživších z Archy

Hlavní tábor přeživších pod vedením ''Kancléře'' Kane

(Za nějakou dobu už vidí z dálky základnu. Trochu se mu uleví, ale nepřestává se mít na pozoru. Dojde až k bráně, kterou jim otevřou a už se k nim blíží dav lidí, kteří chtějí zjistit, kdo to je. Nejprve je nechá, ale jakmile se začnou na ně tlačit, odstrčí je) Ustupte! (zakřičí na ně, ale moc ho neposlouchají dokonce ani ozbrojení strážci je moc neodradili. Za nějakou chvíli pokřikování na ně ať ustoupí a jejich pokřikování, že chtějí vědět kdo to je se konečně od nich vzdálili. Odnesli ho až k ošetřovně, tam ho položili na stolek a pak všichni odešli a zůstal tam jenom on, Abby a ještě jeden medik.) Přežije to? (podívá se na Abby docela ustaraně. Nechce, aby další z jejich lidí umřel. Podívá se na toho zraněného a pak zpátky na Abby.)

*Pokračuje v cestě až na základnu, projde přes bránu a ustoupí stranou když se všichni začnou tlačit. Povzdychne si a protlačí se do ošetřovací místnosti, když mladíka položí podívá se na Bellamyho a pokrčí rameny.* Udělám vše co můžu, doufám že to přežije, jeho zranění jsou rozsáhla. Vynasnažím se. *Pousměje se na něj a snaží se ho uklidnit, z jeho pohledu pochopí že mu to není lhostejní a bojí se. I ona se bojí, nechce přijít o dálšího člověka. Za posledních pár dní jsou zranění na denním pořádku. Zapře se rukou o stůl a s prosebným výrazem se na něj podívá.* Dohlédni s Kanem na to aby se sem nedostal nikdo, jen pomocníci.

(Přikývne a podívá se na toho zraněného. Její pousmání ho moc neuklidnilo, neustále se mu honí hlavou co by dělala, kdyby takhle našli Octavii. Doufá, že ji jednou najde živou a zdravou spolu s Lincolnem a neustále se přesvědčuje, že mu může věřit. Nedovolil by, aby se jí něco stalo a navíc Lincoln je zemšťan. Zná to tady hodně dobře, takže by se měl přestat tolik o Octavii bát. Když na něj Abby znovu promluví tak se na ni podívá a přikývne) Dobře, ale myslím, že se sem nikdo dobývat nebude. Všichni už ho viděli a teď vás nechají dělat vaši práci. (ujistí ji, takhle to většinou bylo. Nejprve se chtěli ujistit, jestli to je nebo není jejich dítě a pak už to nechali na Abby, aby mu pomohla a on tak neumřel. Už chtěl jít ven před ošetřovnu a pro jistotu hlídat, aby tam nikdo kromě mediků nevstoupil, ale pak se ještě rozhodne na něco zeptat, i když se na to ptal už asi milionkrát) Nevíte jestli už Kancléř Kane změnil svůj názor a pustí mě s pátracím týmem hledat ostatní? (jemně nakrčí čelo a pootevře ústa. Doufá, že tentokrát se mu dostane kladné odpovědi, kterou už tak dlouho očekává.)

To doufám Bellamy. *Pousměje se a odthrne se od ''operačního stolu''. Promne si oči a  podívá se na něj. Jeho otázka jí trošku zaskočí, ráda by mu odpověděla kladně ale dobré zprávy nemá.* Kane je tvdohlavý, nepustí tě a zbraň ti taky nevrátí. *Přistoupí k němu blíž a rozhlédne se po místnosti jestli někdo není poblíž a náhodou neposlouchá. Když se ujistí že jsou v místnosti sami nakloní se k jeho uchu.* Po setmění čekejte u severního východu, příjdu tam a pomůžu ti dostat se nepozorovaně pryč z tábora, vem sebou koho chceš ale buď opatrný Bellamy. *Odtáhne se od něj a pohladí ho po tváři. Lehce se nadechne a v očích se jí zableskne naděje že opět uvidí svou milovanou Clarke.* Najdi Clarke prosím. *Podívá se mu s vážným pohledem do očí a po té se otočí k raněnému. Přistoupí k němu blíže a povytáhne mu tričko.*

Ale tam venku jsou mí lidé! (řekne naštvaně a ukáže rukou k východu z ošetřovny, ale myslí tím za branami jejich základny. Už neví jak jinak by je měl přesvědčit, že on se tady už trochu vyzná na rozdíl od nich a ví toho mnohem víc o zemšťanech než oni. Ale odmítá jim něco víc o nich říct, dokud mu nedají zbraň a povolení jít s pátracím týmem. Když se k němu Abby nakloní a začne mu něco šeptat trochu ho to překvapí, ale poslouchá ji. Jakmile domluví, nadzvedne obočí a je dost překvapený tím co mu právě řekla. Nemá na to slov, je za to moc rád. Konečně bude mít pocit, že něco dělá pro nalezení jeho lidí. Přikývne a pousměje se) Najdu ji, dávám vám své slovo (zadívá se ji do očí) Děkuju (přikývne, pak se podívá na toho zraněného a bez dalšího slova vyjde z ošetřovny ven. Nehodlá tam Abby překážet, při záchraně dalšího z jejich lidí. Venku dává pozor, aby se nikdo nepokusil vejít dovnitř, kromě mediků. Ale myšlenkami je někde jinde. Přemýšlí koho sebou všechno vezme. Určitě Finna, ale co Murphy? Sice ho nemá rád, ale on jediný byl u zemšťanů a ví kudy se tam jde.)

Děkuji Bellamy, má dcera je pro mě vším. *Pousměje se a otočí se za ním, doufá že dokáže přivést všechny zpátky i bez Kane a jeho pátracího týmu. Nejradši by šla s Bellamym ale ví že na ní padá těžké břemeno, je v podstatě jediná hlavní doktorka. Když odejde otočí se zpátky ke stolu a natáhne se pro hadru. Popadne jí do ruky a přiloží jí pod ránu.* Ležte klidně, vytáhnu vám hrot šípu který máte v těle ano? *Podívá se mu do očí a nasadí si rukavice.*

(Stále stojí před ošetřovnou a vymýšlí plán, jak najdou Clarke a zbytek ze 100. Napadlo ho, že je možná unesli zemšťané, ale co když ne? Co když je unesl někdo jiný? Jsou vůbec ještě naživu? A co Octavia? Je s nimi nebo je někde jinde s Lincolnem? V hlavě mu víří spoustu otázek. Není čas otálet, rozhodne se najít Finna, aby se s ním mohl domluvit. Rozejde se po táboru a hledá ho.)

*Když přijdou do tábora, nechá se prohlédnout a ošetřit drobné oděrky na obličeji. Po té, co ho propustí, vydá se na průzkum tábora. Prochází se a prohlíží si okolí. Jeho pohled, ale častěji zabíhá za hranice tábora na okolní lesy, do míst, kde leží jejich staré tábořiště. Přemýšlí celou dobu, kde jsou Clarke a ostatní. Nejraději by hned vyrazil zpátky, hledat je. Přestane ho, jen tak bloumat táborem, protože nenachází nic, co by ho přivedlo na jiné myšlenky. Rozhodne se najít někoho, s kým by mohl probrat záchrannou misi pro ostatní. Vydá se k troskám Archy.*

(Po chvilkovém hledání Finna ho zahlédne jak míří k troskám Archy. Rozejde se k němu) Finne! (křikne na něho, aby mu nikam neutekl. Nechce na něj hned začít z dálky volat, že večer konečně dostanou do rukou zbraně a budou moct jít hledat jejich přátelé. Přijde k němu) Mám dobrou zprávu.. (rozhlédne se kolem jestli není někdo poblíž kdo by je poslouchal, podívá se zpátky na Finna a ztiší hlas) Dnes večer nám Abby pomůže se odsud dostat, aby jsme mohli jít hledat ostatní. (podívá se na něj a v jeho tváři jde vidět trochu naděje.)

*Zaslechne své jméno. Zpomalí a začne hledat směrem, odkud hlas přišel. Zdál se mu i známý. Tipoval ho na Bellamyho. Také ho vzápětí zahlédne, jak k němu míří.* Děje se něco? *Zajímá se. Vyjde mu naproti. Tázavě v očekávání na něj hledí. Přemýšlí, co je v Bellamyho očích dobrá zpráva. To, co mu nakonec řekne zní jako dobrá zpráva i jemu.* Bezva. *Kývne, že bere na vědomí a samozřejmě jde do toho.* V kolik a kde se máme sejít? *Zeptá se Bellamyho. Také ztlumí hlas, aby jej neslyšel někdo, kdo nemá.*

Máme čekat u severního východu po setmění (rozhlédne se, jestli poblíž náhodou není někdo ze stráží nebo Kancléř Kane. To by jim tak scházelo, aby to zjistil. Pak by na žádnou záchranou misi svých přátel a lidí nešli.) Mám sebou vzít koho chci a .. (odmlčí se podívá se na Finna) možná by jsme mohli vzít Murphyho (řekne nejistě. Neví jak na to Finn zareaguje.)

*Poslechne si instrukce a kývne. Zvedne na chvilku hlavu k nebi a snaží se zjistit, za jak dlouho bude večer. Pak ji sklopí tak, že sleduje les nedaleko tábora. Na Bellamyho se podívá až znovu promluví. Chce se ho zeptat, koho chce se sebou ještě vzít. Trochu ho zarazí a překvapí, když zmíní Murphyho. Zkoumavě se na Bellamyho podívá. Murphymu až tak úplně nevěří, ale na druhou stranu by mohl znát cestu do tábora zemšťanů.* Moc mu nevěřím. *Odpoví mu.* Mohl by nám, ale ukázat cestu k zemšťanům. *Dodá to, kvůli čemu Bellamyho nápad hned nezavrhnul.* Musíme na něj dávat pozor. *Věří tomu, že pokud se mu naskytne možnost opět je zradí.*

Naprosto souhlasím.. (přikývne, když Finn řekne, že na Murphyho budou muset dávat pozor) Rozhodně nedostane zbraň a nespustím ho z očí.. (zadívá se někam za Finna) Také mu nevěřím.. postřelil Raven a mě se snažil oběsit (zatne pěsti, když si na tohle všechno vzpomene. Nejraději by ho zabil, ale to by ho pak Kane znovu zavřel a to nemohl dopustit. Musí nejprve najít své lidi a Octavii, pak ať si ho Kane zavře na jak dlouho chce.. až bude vědět, že jsou všichni v pořádku je mu jedno co s ním bude. Podívá se zpátky na Finna a teď už se trochu uvolnil.) Vezmeme ještě někoho sebou? Je fakt, že moc na výběr nemáme (tady v táboře jsou s nimi pak ještě další dva a to je Sterling a Monroeová)

*Překvapilo by ho, kdyby měl Bellamy na Murphyho jiný názor. To, co navrhuje dál, aby byl Murphy beze zbraně a pod dohledem, souhlasně odkývá. Potom, co Murphy udělal v táboře, jeho jediným štěstím je, že jim může ukázat cestu. V opačném případě by ho vůbec nezajímal. Všimne si Bellamyho zlosti. Chvilku ho sleduje, ale pak toho nechá. Přemýšlí, kdo by se jim na cestě ještě mohl hodit. Příliš velká skupina by mohla upoutat pozornost. Z jeho uvažování ho probere Bellamyho hlas, který, jak se mu zdá už překonal zlost. Pohlédne na něj.* Někdo by se ještě mohl hodit. *Poznamená a tázavě na něj pohlédne.* Máš nějaký nápad?

Napadá mě jen Sterling a Monroeová.. ti nám určitě pomůžou a jim věřím (řekne hned co Finn vysloví svou otázku. Nad nimi totiž už také přemýšlel.) Dál už mě nikdo nenapadá.. myslím, že nám ani už nikdo jiným nepomůže (jemně zakroutí hlavou a nakrčí čelo. Rozhlédne se kolem a pak se podívá zpátky na Finna) Po setmění tedy půjdeme osvobodit Murphyho a pak se sejdeme s Abby u severního východu. Hlavně musíme být opatrní, aby to nikdo nezjistil a už vůbec ne Kane.. (vydechne a koukne kolem jestli je náhodou někdo neposlouchá) To by bylo to poslední co by jsme potřebovali..

Zeptáme se jich. *Navrhne, když mu Bellamy vvyjmenuje potenciální členy jejich záchranné mise. Také těm dvěma důvěřuje. Rozhodně více, než ostatním v tomhle táboře. Rozhlédne se kolem sebe. Každý si hledí svého a jich si moc nevšímají.* Nikdo vhodný už mě nenapadá. *Zavrtí hlavou.* Pokud půjdou tak to stačí. Nemůžeme riskovat, že by nás někdo z ostatních napráskal. *Je si jistý, že říct tohle někomu v táboře, nikam se nedostanou. Přikývne, když Bellamy naznačí, svou představu, jak to provést.* Nikdo na to nepřijde, ne dříve, než odsud zmizíme. *Nechce se mu poslouchat obavy Bellamyho. Nevidí důvod, proč by jim to nemělo vyjít.* Naposledy jsem ty dva viděl u ošetřovny. *Má na mysli Monroeovou a Sterlinga. Začne se pozorněji rozhlížet, jestli je nezahlédne.* Nic vážného jim nebylo. Určitě je hned pustili.

(Přikývne, i když je mu dopředu jasné, že určitě budou souhlasit. Také chtějí najít zbytek jejich lidí.) Jo bude to stačit.. (nikomu jinému z tábora už nevěří, kromě těch dvou a Finna. Takže to bude muset stačit.) Jo.. někde tady budou (rozhlédne se jestli je někde neuvidí. Pak si všimne, že pár stráží právě přišlo z lesů, které prohledávají. Zamračí se, pořád mu nedává smysl, proč mu nechtějí dovolit jít s nimi. Už to tady trochu zná, mohl by jim toho říct víc o zemšťanech. Jenže oni si o něm pořád myslí, že je ještě dítě a tohle je práce pro dospělé. Jenže nikdo z delikventů, které tehdy poslali na zem umřít, už dávno dítě není. Pak se podívá zpátky na Finna) Teď budeme muset jen doufat, že jsou všichni naživu..

*Kývne. Nechce se mu postávat stále na stejném místě a tak se pomalu rozejde táborem zpátky směrem k troskám Archy. Cestou se rozhlíží, jestli nezahlédne někoho, s kým chtějí mluvit. Předpokládá, že s k němu Bellamy připojí. Cestou přemýšlí, která cesta odsud bude nejlepší. Měli by za sebou zakrýt stopy, kdyby je chtěli z tábora pronásledovat.* Kam myslíš, že je odvedli? *Zeptá se ho po chvilce ticha. Zvedne a otočí k němu obličej. Je vidět, že na to téměř neustále myslí a nedává mu to moc klidu. I to čekání do večera mu přijde nekonečně dlouhé. Nejraději by vyrazil hned. Za tmy toho moc neuvidí. Mají štěstí, že s nimi bude Murphy. Štěstí - doufá, že to je štěstí.* Můžou být každý někde jinde... *Tahle představa, kterou ač nerad bere spíše jako fakt, ho dost děsí. Jak je můžou všechny najít.* Hledání jehel v kupce sena. *Napadne ho.*

(Když se Finn vydá směrem k troskám Archy, následuje ho. Při jeho otázce kam je odvedli má jasnou představu, i když těžko říct jestli je pravdivá.) Myslím, že do jejich hlavního táboru... kam jinam by je jinak mohli odvést? (jemně pokrčí rameny, tohle mu přijde jako nejlogičtější možnost. Teď už jen najít ten jejich tábor. Co když si Murphy nepamatuje cestu? V jednom kuse mu hlavou víří spoustu otázek možná by bylo načase je vyhnat z hlavy. Konečně si bude totiž moct na všechny otázky odpovědět. Stačí jen vydržet do večera. Když Finn řekne, že by každý mohl být jinde, neví co na to odpovědět tak jen přikývne jako, že to bere na vědomí. Doufá, ale že to tak nebude a všichni budou na jednom místě. To by jim to, alespoň celé usnadnilo.) Docela by mě i zajímalo, kde je Octavia.. (jde stále vedle Finna, už ho tohle přestává bavit. To neustálé se bání o ostatní jestli jsou stále naživu. Doufá, že je najdou co nejdřív, aby se už tolik nemusel strachovat.)

*Příkývne hlavou a natáhne se pro kleště které nechala vyvařit v horké vodě pro podobný případ.* Raději zavřete oči. *Poví narovinu při tom se z hluboka nadechne a kleště mírně povolí. Napočítá do tří a sehne se k hrudníku muže který je ošklivě poraněn.* Na tři! 1,2,3. *Uchopí kleštěmi kus šípu a prudkým škubnutím ho z těla pacienta vytáhne.*

*Je vyčerpaná, párkrát zakopla a málem spadla. Taky aby ne, musela běžet nejmíň hodinu v kuse. Kde je Lincoln? A Bellamy? A kde jsou lidi z její skupiny? Dovolila si kratičkou pauzu, zemšťany už přece musela setřást. Opřela se o strom a znovu uslyšela šum. Prohlédla skrz keře. Archa. Musela padat tak rychle.. Zabrala opravdu velký okruh lesa.. Musela, měla by, se ohlásit. Ale co když ji znovu zavřou? Co by asi dělala zavřená na Zemi bez bratra, bez přátel.. sama.. Zaslechla hlasy a přikrčila se. Delší povědomé vlasy se jí vyryly do hlavy. Finn. S někým mluvil. Stoupla si tak, aby viděla.* Bellamy? *Zašeptala do ztracena.* Bellamy! *Vykřikla a vyrazila zpoza keřů. Nedávala pozor na hlídky, na ploty, na nic. Jediný cíl pro ni byl dostat se k nim.*

*Přemýšlí cestou nad Bellamyho odpovědí.* Hlavní tábor. Kde by ho mohli mít. Kdo ví, jak velké ztráty zemšťani vlastně utrpěli. Pro jejich zajatce to určitě nebude nic dobrého. *Nedovede si představit, co je za to čeká, jestli je nenajdou včas. Ani si neuvědomuje, že si své myšlenky nechává pro sebe a tak jde vedle Bellamyho potichu.* Octavia? Kde by měla být? Říkal si, že odešla s Lincolnem. Ten se o ni postará. *Odpoví mu na jeho otázku. Snaží se znít přesvědčivě, protože nepotřebuje, aby byl Bellamy mimo ještě kvůli sestře.* Stát se jí mohlo, cokoliv. *Pomyslí si pro sebe. K jeho uším dolehne Bellamyho jméno. Zastaví se a začne rozhlížet kolem sebe, aby zjistil, kdo ho volá. Je si jistý, že to byl dívčí hlas.* Slyšel si to? *Pohlédne na něj. Není si jistý, jestli se mu to, jen nezdálo.*

To je pravda.. když jsem se mu rozhodl věřit předtím, tak bych mu měl věřit i teď (přikývne a dál se tím už pokouší nezabývat. Teď mají větší problém a to ten, že neví kde je zbytek jejich lidí včetně Clarke. O svou sestru by se neměl bát, když se s tím zemšťanem a ten to tady jistě dobře zná a nedovolí aby se jí něco stalo. Chce něco říct a pak zaslechne jak někdo volá jeho jméno, ohlédne se, ten hlas mu zněl povědomě, ale nikoho kdo by k němu mířil nebo by vypadal, že ho volá nevidí. Zamračí se a stále se dívá kolem sebe) Jo slyšel.. (odpoví na Finnovu otázku) Vidíš někoho? (zeptá se, možná se mu zhoršil zrak když ho ten zemšťan předtím tak tvrdě praštil, ale přijde mu, že vidí dobře)

*Proběhne ještě kolem pár trosek a konečně se cítí, že někam došla. Posledních pár dní, možná to bylo víc něž pár dní, se jen toulala lesem a hledala někoho známého. Konečně se jí to povedlo a nejen to, našla svého bráchu. Měla by být šťastná, je šťastná, ale cítí se divně v prostředí Archy.* Bellamy! *Zavolá ještě jednou a zpomalí, už ji přece musí vidět. Dřív než se naděje slyší nějaké povely ostrých hlasů. Jediné, co ji zajímá, je dostat se k Finnovi a Bellamymu. Rozhlídne se kolem sebe, aby zjistila, co se děje.* Sakra *Zasyčí si sama pro sebe. Kolem ní se začínají sbíhat nějací vojáci z Archy, míří na ni zbraněmi. Vůbec ji nenapadlo. co bude následovat. Octavia se zastaví a o pár kroků couvne.* Já-já nejsem... *Přeběhne očima dav.* Já nejsem nebezpečná. *Podívá se na své oblečení - je celá špinavá, má roztrženou košili i džíny. Vypadala jako zemšťan.* Já nejsem... *Hlas se jí vytratil a začala couvat.*