Tábor přeživších z Archy

*Přikývne. Vypadá to, že Bellamyho trochu uklidnil. To potřeboval. Dál už mu, ale pozornost nevěnuje, protože chce zjistit, kdo ho to volá. Těká očima kolem. O to živěji, když mu potvrdí, že to také slyšel. Pořád si ten hlas snaží přiřadit a pak mu to dojde.* Octavia, to je její hlas. *Proběhne mu hlavou.* To přeci není možné... *Pronese nevěřícně. Rozšířeným pohledem se koukne na Bellamyho. Udělá čelem v zad a vydá se zpátky k oplocení tábora, do míst, odkud ten hlas přišel. Trochu zrychlí, ale zase ne moc, aby nevyvolal rozruch. Po chvíli si již všimne, kde přesně Octavia je. Nebo si to odvodí, když uvidí živo na jednom místě u plotu.* To je Octavia, Bellamy! *Mávne na něj dozadu a pak už se rozběhne k ní. Situace u oplocení se mu nelíbí.* To je Octavia, Bellamyho sestra, pusťte ji dovnitř... *Snaží se oslovit vojáky u plotu. Zahlédne ji. Vypadá sice unaveně, vyčerpaně, ale zdá se mu v pořádku.*

(Ten hlas mu je povědomý, zní jako Octavia. Ale co by tady dělala? Vždyť je s Lincolnem a s ním by tady určitě nepřišla. Vojáci by ho zabili. Když mu Finn potvrdí, že je to Octavia, jeho malá sestřička. Překvapeně na něj pohlédne, ale jeho nohy ho už dávno táhnou k místu, kde se seskupilo více vojáků a míří na ní. Teď už ji vidí, opravdu je to Octavia. Rozeběhne se k ní a začne na vojáky křičet) Nechte jí! To je má sestra! Je to Octavia! (zamračí se, když vidí jak se k ní vojáci přibližují se zbraněmi namířenými na ní. Zrychlí a když doběhne k nim, začne vojáky odstrkovat) Nechte ji být! (když se konečně protlačí dopředu před ně. Zastaví se a do široka se usměje. V jeho tváři jde vidět úleva. Přejde k ní a obejme jí) Octavie.. jsi v pořádku (vydechne do jejich vlasů. Alespoň má o jednu starost méně, už se nemusí strachovat o svou malou sestru. Už se může v klidu soustředit na záchranu svých lidí. Pak se odtáhne a zadívá se na ni, je tak rád, že se jí nic nestalo. Pak si, ale uvědomí, že měla být s Lincolnem) Kde je Lincoln? (jemně se zamračí a letmo se rozhlédne kolem, jestli ho nezahlédne někde v lese. Byl by opravdu nerad, kdyby ho vojáci zastřelili. Tak si totiž rozhodně nepředstavuje oplacení mu to, že pomohl jeho sestře a ochránil ji.)

*S úsměvem se mu vrhne kolem krku a přitom nespouští zrak ze všech těch lidí, kteří se sbíhali kolem nich, něco se tam venku přece jen naučila.* Tak dlouho jsem vás hledala! Ráda tě vidím. *Konečně odtrhne zrak od vojáků a pousměje se na Bellamyho. Kde je Lincoln? Znovu se jí to vrátí. Všichni ti zemšťani, toužící po pomstě za cokoliv. Sklopí pohled.* Lincoln je.. *Polkne a podívá se na Finna, který stojí za Bellamym.* je pryč. *Uhne pohledem a přemýšlí o svých slovech. Musí ho najít.*

*Jeho slova, jako by ho ani neslyšeli. Stále si Octavii měří a k ničemu se nemají, dokud mezi ně nevtrhne Bellamy. Doufá, že jim konečně dojde, že je to jedna z nich. Začne si k nim razit cestu až zastaví kousek od nich. Pozoruje jejich vítání a slabě se usmívá. Jedna starost je pryč, ale pořád jim ještě tolik z jejich lidí schází. Zamračí se, když mu to dojde. Pak uslyší od Octavie, že Lincoln je pryč. Popojde ještě kousek k nim.* Co se mu stalo? *Nějak se mu to slovo "pryč" nepozdává.* Neviděla si někoho z našich? *Zeptá se jí. Třeba bude Octavia něco vědět.*

Taky tě rád vidím.. ani nevíš jakou jsem o tebe měl starost (usmívá se na ní, je opravdu rád, že je v pořádku. Pak si jí prohlédne a všimne si jejího roztrhaného oblečení, chtěl se zeptat jestli je opravdu v pořádku, ale na to už mu odpoví na jeho otázku, kde je Lincoln. Zmateně se na ni podívá) Jak to myslíš pryč? (doufá, že tím nemyslí mrtvý, to by byl opravdu nerad.. i když ho ze začátku nemusel. Nakonec se ukázalo, že není tak špatný. Pokud se mu ovšem něco stalo tak na tom tolik nesejde, hlavně že je Octavia v pořádku. Pak se podívá na Finna, když se přidá do jejich rozhovoru, jakmile se jí zeptá, jestli neviděla někoho z jejich lidí, podívá se zpátky na Octaviu s trochou naději ve tváři) Mají je zemšťané? (nadzvedne obočí, pokud by o nich Octavia něco věděla, rozhodně by jim to ulehčilo jejich hledání)

Lincolna vzali zemšťané, když jsme přišli do jeho vesnice. *Koukne na oba dva.* Našla jsem jeho přítele a pokoušela se vyjednávat, ale to pravděpodobně nebyl dobrý nápad. *Smutně se podívá na Bellamyho a rychle zase koukne někam za něj.* Lincoln je Bůhví kde a naši lidi s nimi nejsou. Za celou dobu jsem nikoho nepotkala. Teda ne nikoho od nás. *Odpověděla na Finnovu otázku.* Je to na nic, musíme je najít. VŠECHNY. *Slovo "všechny" zdůraznila a myslela tím i Lincolna. Jen pro případ, že by jim to nebylo jasné. Ještě jednou se podívala kolem.* Vy teď držíte s nimi? *Nadzdvihla obočí.*

*Taky je rád, že je Octavia naživu a v pořádku. Dívá se na ni a Bellamyho, když se vítají a objímají. Jeho myšlenky jsou, ale zcela jinde. Nedokáže se radovat s nimi. Když Bellamy položí Octavii stejné otázky jako on sám, otočí k ní pohled a čeká, co řekne. Zamračí se, když slyší o Lincolnovi. Nezní mu to jako happyend. Stáhne obočí ještě víc, když navíc zjistí, že Octavia o nikom dalším nic neví ani nic neslyšela. Pak se nespokojeně ušklíbne. Nic, co se právě dozvěděli jim moc nepomůže. Po její otázce se rozhlédne. Místo už se od vojáků vyprázdnilo. Když si ověřili, že je Octavia od nich, zase se rozešli. Přistoupí o něco blíže k Octavii a Bellamymu.* Dnes večer se vydáme hledat ostatní. *Prozradí octavii jejich plán. Když jí to povídá o dost ztiší hlas.* Musíme jít tajně. Nesmí o tom nikdo vědět. Nepustili by nás. *Pokračuje dál.* Myslí si, že tomu rozumí a vyznají se tady lépe. *Ušklíbne se pobaveně a pokrčí rameny.*

(Když jim Octavia řekne, že neví kde je Lincoln, zadívá se do země a pak zpátky na ní) To je mi líto O. (v jeho tváři jde opravdu vidět lítost, vidí na své sestře jak jí to vzalo a to ho trápí. Vždy si přál, aby jeho sestra byla šťastná a díky Lincolnovi byla, i když to ze začátku odmítal vidět a zakazoval jí se s ním stýkat. Když jim oznámí, že s nimi jejich lidi nejsou a že nikoho nepotkala v duchu zakleje. Nadechne se a přitom co jí řekne Finn co se chystají večer udělat jen přikývne.) Ale teď se tím už víc nezabývej.. musíš jít na ošetřovnu (zadívá se na ni vážně, po pár protestech jí konečně odvede na ošetřovnu. Mezitím co jí tam vede se otočí na Finna a ještě se na chvíli zastaví, dokud jsou daleko od ostatních) Běž se poohlédnout po zbraních.. vyrazíme už teď.. nemůžeme čekat do večera (řekne pro jistotu tiše, zadívá se na něj a doufá, že s ním souhlasí. Pak Octavii dovede na ošetřovnu a nechá Abby, aby se o ní postarala, pak ji odvede dovnitř ztroskotané archy, kde ji uloží na měkkou "postel" a Octavia během chvíle usne. Mohl to tušit. Určitě toho moc nenaspala za tu dobu co byla tam venku. Naposledy ji pohladí po tváři a pak vyjde před archu. Je rád, že je jeho sestra naživu a teď se, alespoň může plně soustředit na záchranu Clarke a ostatních z jeho lidí.)

*Murphy sa nachádza zavretý a spútaný v nejakej z miestností vo zvyšku Archy. Spočiatku sa snažil volať po pomoc a dúfal, že sa pre neho niekto zastaví, no po istom čase to vzdal a snažil sa z tých provizórnych pút dostať sám, ale nemalo to príliš veľký účinok. Nepočuje, čo sa za dverami deje a vôbec netuší, kde sú ostatní - Bellamy, Finn, Raven... premýšľa nad nimi a akosi si uvedomuje, že sa správal celý ten čas ako úplný idiot, a žeby sa ani nedivil, keby poň nikto neprišiel. Pozrie na svoje zviazané ruky, ktoré mu už pomaly začínajú tŕpnuť a skúša sa opäť vyslobodiť.* No tak, poď. *Mrmle si sám pre seba a sústredene zvraští obočie.*

*Pozoruje Bellamyho, jak utěšuje sestru. To čekání ho neskutečně štve. Jako by jim utíkaly drahocené minuty mezi prsty a oni si zahrávali s životy pohřešovaných. Chvíli hledí na sourozence. Pak se rozhlédne kolem sebe, vzhlédne k západu, jak daleko od něj se nachází slunce. Má z něj pocit, že se rozhodlo zpomalit a schválně se courat po obloze. Strčí si ruce do zadních kapes svých kalhot. Z oblohy skloní pohled na zelené lesy. Raději by se teď prodíral jimi, než tady stál. Když slyší, že Bellamy se chystá Octavii odvést na ošetřovnu, uvažuje, co bude dělat, než se setmí. Navštívit Raven, ještě ji, co jsou tu neviděl, nebo obhlédnout místo, kde drží Murphyho, či pokusit se kontaktovat Sterlinga a Monroeovou. Myšlenkami je teď všude možně. Uvědomí si, že na něj Bellamy mluví. Přinutí se k němu otočit a poslechne si ho. Bellamyho slova znějí jeho uším jako rajská hudba. Tohle je přesně to, co potřeboval slyšet, aby jeho život získal nějaký smysl. Dost výrazně kývne hlavou, aby bylo jasné, že to bere na vědomí. Vydá se pomalu zpátky k arše. Chystá se prozkoumat trosky a najít nějaký sklad zbraní, odkud by mohl něco vzít.*

(Mezitím co stojí před Archou a rozmýšlí svůj další plán, se kouká kudy by mohli nepozorovaně utéct. Projde celou Archu kolem do kola. V plotu zahlédne jednu trochu větší díru, kterou by se mohli protáhnout. Plot naštěstí ještě nefunguje, takže v něm není elektřina. A nikdo to tady nehlídá. Vrátí se tedy odhodlaně zpátky do Archy a hledá Murphyho. Je načase ho osvobodit. Doufá, že tam nebude s ním žádný strážný nebo je náhodou nechytne Kane. Teď budou potřebovat opravdu velké štěstí, aby odsud nepozorovaně odešli spolu s vězněm a ještě k tomu se zbraněmi. V Zadní části Archy konečně najde místnost ve které je Murphy. Zastaví se a chvíli se na něj dívá, jak se snaží dostat z pout) Jak dlouho už to zkoušíš? (nečeká odpověď, myslel to spíše jako řečnickou otázku. Hned se dívá po místnosti jestli zde neuvidí něco čím by mu ty pouta mohl sundat) Je načase odejít.. jdeme z Finnem zachránit ostatní. Myslím, že nám rád pomůžeš i když nebudeš chtít (řekne výhružným tónem. Nemá náladu na to ho přemlouvat a navíc je na něj pořád naštvaný, že se ho pokoušel oběsit a postřelil Raven. Konečně najde v rohu štípačky. Přijde k Murphymu a uštípne ty pouta od sloupu tak, že jeho ruce stále zůstávají spoutané, ale už není přichycen u sloupu.) Nic nezkoušej Murphy.. (varuje ho stále stejným tónem jako předtím.)

Dosť dlho na to, aby si sa tu objavil, Bellamy. *Odsekne nie veľmi priateľským tónom, ale je na ňom vidieť, že je rád, že ho vidí. Že ho tu nenechal len tak, napospas tým zvieratám z Archy, ktorí prišli na Zem len preto, aby opäť mohli dávať príkazy a ničiť všetko navôkol. Možno to vyznelo nevďačne a drzo, no Murphy taký proste je a len ten, kto ho dobre pozná, by mohol odhadnúť, že je vlastne za tú záchranu rád. Nadvihne obočie a pozrie sa na neho pochybovačným pohľadom, no nakoniec prikývne. Nemá zmysel protestovať, aspoň sa odtiaľto dostane a možno za slušné správanie získa aj zbraň, hoci to nepredpokladal - predsa len, zradil ich už mnohokrát a môže byť rád, že po neho Bellamy prišiel.* Fajn, veľmi rád vám s hľadaním princeznej a ostatných pomôžem. *Odvetí na jeho slová a tvári sa, že jeho výhražný tón decentne prepočul. Sleduje Bellamyho, pozoruje, čo robí pretože v skutočnosti ani nič iné nemôže, no na chvíľu sa zľakne, sekundu predtým, než ho aspoň čiastočne oslobodí. Stále sú jeho ruky však pevne zviazané, pozerá na Bellamyho.* O nič sa nepokúsim, Bellamy. *Uistí ho, hoci to nebol veľmi presvedčivý hlas, myslel to vážne. Celkom ľutuje svoje správanie, hoci nahlas to pravdepodobne nepovie. Počká, čo Bellamy spraví ďalej, ale už sa snaží dvihnúť na nohy. Zhlboka sa nadýchne a pozrie Bellamymu do očí, než zo seba dostane to ťažko vysloviteľné slovíčko.* Ďakujem.

*Má docela štěstí ve své pátrací misi. Každý zde má nějaké své povinnosti, kterých si hledí a jeho si nikdo moc nevšímá. Podaří se mu tak nepozorovaně dostat do míst Archy, kde už není tolik živo. Postupně prochází dveře za dveřmi a hledá něco, co by se jim mohlo na cestě hodit. Podaří se mu tak najít skladiště s uniformami, a dalšími věcmi pro ochranku. Vezme odtamtud pár větších černých batohů. Pokračuje dál a když projde pár dalších místností, najde i sklad zbraní a střeliva. Vejde dovnitř a zavře za sebou dveře. Neví, jak dlouho se tam zdrží. Zbraně nikdy moc nemusel a dosud se to nezměnilo. Vezme pár pistolí i samopalů. Náboje a opasky. Bere vše většinou po dvou. Pro Bellamyho a sebe. Pro Murphyho se zbraněmi moc nepočítá. Uloží všechno do jednoho z batohů. Je dost velký, aby v něm všechny věci ukryl a nikdo tak neviděl, co nese. Když už se chce otočit a vrátit se tak zpozorní. Zaslechne nějaké hlasy, které se blíží ke dveřím. Rychle se rozhlédne, kam se schová, kdyby sem někdo vešel. Zahlédne kousek od dveří skříň. Rychle k ní přeběhne a skrčí se za ní. Sveze podél zdi k zemi do sedu. Zůstane tak a tiše naslouchá a pozoruje dveře. Hlasy se u dveří sice zastaví, ale dovnitř nikdo nevejde. Po chvilce se začnou vzdalovat. Oddechne si, když slyší, že slábnou. Rychle se zvedne a chce odejít. Zvědavost mu ovšem nedá. Zastaví se u skříně, kterou použil jako skrýš. Otevře dveře a s úžasem rozšíří svůj pohled, kterým kouká do skříně. Najde v ní nože, vysílačky a dokonce granáty. Vezme tři nože, pár vysílaček a několik granátů. Přidá to ke svému již dost velkému úlovku. Skříň zase zavře a vydá se ke dveřím. Cestou si vezme ještě jednu zelenou kšiltovku, kterou si nasadí kšiltem dopředu na hlavu. Dojde ke dveřím. Chvilku u nich stojí a naslouchá. Všude je ticho. Rychle tak proklouzne ze skladu ven. Vydá se pomalu zpátky kudma sem došel. Úmyslně si, ale vybírá méně frekventované chodby. Z Archy vyjde jedním bočním vchodem nedaleko oplocení. Chvilku se rozhlíží a hledá něco, kam svou kořist ukrýt. Pod jedním z kamenů, které se na pozemku nachází, objeví větší díru. Schová do ní batoh, zamaskuje vše tak, aby si toho nikdo nepovolaný nevšiml. Pak se vydá zase zpátky. Schová si ruce do kapes a s docela spokojeným výrazem se začne rozhlížet po Bellamym. Nenapadá ho, jak a kde ho teď vyhledá. Teď, když má, co potřebovali, by nejraději rychle zmizel, než si toho někdo stačí všimnout, ačkoliv si myslí, že to chvíli potrvá. *

(Nevěřícně si ho prohlédne, když mu řekne, že se o nic nepokusí. Zadívá se mu s nenávistí v obličeji do očí) Nevěřím ti Murphy.. ty pouta ti nechám (když mu poděkuje tak ho to dost překvapí. Přimhouří oči a zkoumavě si ho prohlíží. Neví zda to myslí upřímně nebo si to u něj jen snaží vyžehlit, aby mu sundal ty pouta a pak mu dal i zbraň. Rozhodne se zůstat u toho, že mu nevěří a nic mu na to neřekne.) Honem.. musím jít, než sem někdo přijde (řekne, chytne ho za loket a vede ho pryč z Archy. Naštěstí cestou ven nikoho nepotkali kromě Finna. Hned jak ho uvidí kývne na něj, aby se zase otočil a šel ven. Nemají čas se tady zastavovat a diskutovat jestli se vše daří tak jak má. Stačí dvě sekundy zdržení a může se to celé pokazit. Vyjdou ven z Archy přímo u toho plotu, kde měl v plánu s nimi utéct. Rozhlédne se jestli tady nikdo není) Máš to Finne? (raději nezmiňuje slovo zbraně, kdyby je náhodou někdo slyšel, takhle neví o co se jedná. Koukne na Finna a pak ukáže na plot s tou větší mezerou, kterou se můžou protáhnout) Tam tudy budeme muset odejít, jiná možnost není (za plotem je hned les, takže nebude problém se hned ukrýt, neměl by to být problém.)

*Jeho pohľad je pripravený opätovať, tiež v tom svojom nemá práve náklonnosť voči Bellamymu, hoci niekedy zvykli byť dobrými kamarátmi. Na jeho slová nič nepovie, dokonca ani neprikývne či nezavrtí hlavou, len sa na neho pozerá s ničnehovoriacim výrazom v tvári.* Konečne dobrý nápad, Bellamy. *Pochváli ho trochu ironicky a nasleduje ho, pričom sa mu cestou vytrhne a odfrkne si.* Chodiť viem aj sám, ďakujem. *Odsekne a nasleduje ho bez nejakého väčšieho nátlaku až ku Finnovi. Síce sa pri nich tvári nezaujato, no počuje, čo Bellamy Finnovi povedal a trochu nadvihne hlavu, aby sa na Finna mohol pozrieť a premerať si ho. Nevyzeral o nič lepšie než on alebo Bellamy samotný. Pozrie sa na medzeru v plote, na ktorú Bellamy ukázal a pochybovačne pokrúti hlavou.* Tak to nám prajem veľa šťastia, aby si nás nik nevšimol. *Poznamená a radšej sa rozhliadne po okolí, či nezazrie Kane-a alebo niekoho iného.*

*Zjistí, že mu dnes zatím přespříliš přeje štěstí. Nedostane se nijak daleko, když si všimne Bellamyho a Murphyho. Kromě nové zelené kšiltovky na hlavě vypadá stále stejně. Přeměří si Bellamyho a Murphyho pohledem, než si ho všimnou.* Zdá se, že si byl úspěšný. *Houkne na Bellamyho a z něj ukáže očima na Murphyho. Neměří si ho nijak nadšeně nebo snad důvěřivě. Kdyby jim nebyl užitečný, jako průvodce nepotřeboval by ho. Na chvilku se Murphymu zadívá do očí, jako by se snažil odhadnout, kdy se otočí proti nim. Z toho jej probere Bellamyho otázka. Pohlédne z Murphyho zase na něj a krátce, ale rozhodně kývne. Tváří se stále stejně. Ani Bellamy tak nepozná, jak se mu jeho mise povedla. Otočí se za nimi na patě následuje je směrem, kterým je Bellamy vede. Zjistí, že jejich cesta vede směrem, kde má svůj úkryt. Trochu zpomalí a zařadí se za Murphyho, aby ho tak měl na očích. Když opustí Archu a Bellamy ukáže, kudy chce utéct, kývne.* Počkej chvilku. *Požádá ho. Vyhledá očima kámen, pod kterým je skrýš. Zamíří k němu. Je to sotva několik metrů od nich. Dojde ke kameni, skloní se k němu a vytáhne zpod něho černý batoh, který vypadá, že ve svém nitru něco ukrývá. Přehodí si ho přes rameno a spěšně se vrátí k Murphymu a Bellamymu.* Můžeme. *Kývne na Bellamyho. Murphyho poznámku přejde raději mlčením.*

Měl jsem štěstí.. nikdo tam zrovna nebyl (řekne jednoduše, nebude si připisovat bůh ví jaké zásluhy za to, že měl jen pouhé štěstí. Stále se dívá kolem jestli zde nejde někdo koho by nepotřebovali, aby věděl o jejich útěku. Murphyho ignoruje, nejraději by ho praštil, ale to může udělat až budou v bezpečí lesů, tedy "bezpečí". Tam to nebude o nic bezpečnější než tady. Všude jistě budou pasti a zemšťani připraveni je zabít. Když Finn vytáhne z pod kamene batoh usoudí, že v tom má ukryté zbraně. Přikývne) Jdeme (strčí do Murphyho, aby ho popohnal, dojdou rychlým krokem, možná i sprintem, k plotu kudy vylezou ven.) Běž první (řekne Finnovi a čeká až se protáhne tou škvírou. Přitom se rozhlíží kolem jestli je někdo nevidí.) Pospěš si (popožene ho, srdce mu tluče jako o závod, měli by z toho pěknej malér kdyby je Kane nebo někdo ze stráží chytili. A navíc by se jim pak už ani další příležitost útěku nenaskytla. Hned za Finnem pošle Murphyho a nakonec proleze škvírou i on.)

*Počúva ich rozhovor a nedáva na tvári poznať žiadne známky emócií, možno sa dokonca tvári až znudene, no nezapája sa doň, len pozorne sleduje dianie naokolo, všíma si Finnove a Bellamyho počiny. Nechystá sa im spraviť nič zlé, zlého už bolo dosť. Momentálne sa odtiaľto chce len čo najrýchlejšie dostať preč. Keď však do neho Bellamy strčí, prevráti očami a ohradí sa voči tomu.* Viem chodiť sám, Bellamy, hovorím to po druhýkrát, vďaka. *Odsekne jedovito a pohne sa dopredu.* Môžem ťa uistiť, že sa odtiaľ chcem dostať tak veľmi ako ty. *Dodá ešte a myslí to naozaj úprimne, v podstate len povedal svoje myšlienky nahlas. Prídu až ku diere v plote a Murphy sleduje, ako sa tamadiaľ ledva prepchá Finn, neochotne ho nasleduje a ostnatý drôt ho na jedom mieste nepríjemne poškrabe. Sykne od bolesti, no tá je v porovnaní s tým, čo si prežil u Zemšťanov takmer ako pohladenie. Prelezie dierou a striedavo hľadí na Finna a Bellamyho, než sa vyberie naprieč lesu.* Mali by sme si pohnúť, inak nás uvidia. *Dovolí si poznamenať a pozrie sa ponad plece na Finna s Bellamym.*

*Na Bellamyho slova, jen kývne. Stejně to z jeho strany bylo, jen konstatování. I se svým nákladem se pak vydá za Bellamym a Murphym. Stále ho chce mít na očích. Poslouchá ty dva, jak se pořád dohadují. Bez toho by se klidně obešel. Dojde za nimi k oplocení. Otvor, kterým se mají protáhnout je opravdu těsný. Když mu dá Bellamy u plotu přednost, rychle k němu přistoupí, sundá batoh ze zad a prohodí ho dírou na druhou stranu. Pak se protáhne na druhou stranu sám. Jen při tom kšiltem své nové čepice zavadí o jeden drát. O čepici tak přijde. Spadne na zem těsně k oplocení. Jemu se naštěstí povede projít bez újmy na zdraví. Na čepici se vykašle. Na druhé straně se sehne pro batoh. Opět si jej přehodí přes rameno. Když vidí, že se dírou prodírá Murphy, otočí se od plotu čelem k lesu. Je to do lesa, jen několik kroků. Rozběhne se k lesu. Trochu se sehne. Vysoká tráva a kemení, které je i za plotem jim snad poskytnou dostatek krytí. Dlouhými hbitými skoky se brzy dostane mezi první stromy. Na chvilku se zastaví a ohlédne za Murphym a Bellamym. Popojde ještě kus dál do lesa. Když je mezi ním a táborem několikdalších stromů a je si jistý, že už není vidět, zastaví, rozhlédne se kolem sebe. Je ještě dost světla a nikde nic podezřelého nevidí. Po té se podívá do míst, odkud se každou chvíli musí objevit Bellamy a Murphy. Čeká na ně.*