Les v okolí Archy

*Úplne zabudla na ten pocit, ktorý cítila len pred malou chvíľočkou, keď sedela za stromom pripravená sa brániť, užívala si Finnovu prítomnosť a fakt, že bol Finn živý a zdravý, stál pred ňou. Podarilo sa mu ujsť zrejme tesne predtým, než tá ich bomba vybuchla a len dúfala, že sa to podarilo aj Bellamymu. Keď ho drží v objatí, cíti sa takmer kompletná a ba čo viac - šťastná. Pravdepodobne by ho bola aj pobozkala, keby jej na myseľ neprišiel ďalší podstatný a pre ňu dôležitý človek - Bellamy. Keď sa od neho dotiahne, opätuje jeho pohľad a díva sa mu hlboko do očí, čítajúc všetky jeho pocity, ktoré sa v nich odzrkadľujú.* Mount Weather. Hneď ako vybuchla bomba a my sme vyšli von, omráčili nás nejakým plynom, zajali a vzali na Mount Weather, kde nás držali v karanténe. Majú veľmi vyvinutú technológiu a sú nebezpeční. Podarilo sa im ostatných presvedčiť, že sú tam v bezpečí, no ja som zostať nemohla, potrebovala som vás nájsť, zachrániť našich ľudí. Nemohla som žiť s pocitom, že si možno mŕtvy. *Opäť sa mu zadíva do očí a na chvíľu i na pery.* Ty, Bellamy, Raven, Octavia, všetci ostatní. *Dodá potichu, nespomína svoju rozrezanú ruku ani nič ďalšie, tentokrát počúva ona jeho.* Bellamy a Octavia žijú? *Poteší sa, doširoka sa usmieva, no pri mene Murphy sa zamračí.* Murphy? Čo s vami robí Murphy? *Spýta sa, ale ešte väčšmi ju šokujú Finnove posledné slová - tie o jeho matke. Pozrie sa na neho a zalesknú sa jej slzy v očiach v neveriackej grimase.* Moju mamu? Myslela som si, že... že je mŕtva, že keď loď Exodus... *Nedopovie pretože zrazu začuje kroky, ktoré smerujú ich smerom. Vzhliadne a uvidí Bellamyho, za ním kráčajúceho Murphyho, a aj napriek tomu, že by Murphyho najradšej zaškrtila, cíti sa neuveriteľne šťastne, tak, ako už dávno nie. Díva sa na Bellamyho s úsmevom, pomaly púšťa Finna a čaká, než k ním Bellamy príde.* Som v poriadku, neskutočne šťastná, že ste živí a zdraví. *Odpovie mu a akonáhle sa Bellamy dostane do jej blízkosti, nehľadiac na minulosť a ich spory ho pevne objíme. Je neuveriteľne rada, že ich vidí, že sa tu stretli. S Bellamym mala síce občas ťažké obdobie, no rozumela si s ním... trochu inak ako s Finnom alebo predtým s Wellsom. Mala pocit, že medzi Bellamym a ňou bolo akési porozumenie, zvláštny druh priateľstva, zatiaľ čo Finna milovala, hoci si to nechcela priznať - predsa len, medzi nich vstúpila Raven a ona sa to rozhodla ukončiť skôr, než by vznikli nejaké problémy. Vidieť Finna bolo úžasné, vidieť Bellamyho bolo... to isté, len iným spôsobom.* Snažila som sa udržať pre vás otvorené dvere do poslednej sekundy, no nezvládli ste to, bála som sa, že ste mŕtvi, Bellamy. *Hovorí do jeho hrude, jej hlas je trochu tlmený, no môže ju počuť aj Finn. Potom sa od neho odtiahne a rovnako mu pozrie do očí, usmeje sa. Zadíva sa na Murphyho a hľadí na neho pohŕdavo, nenávistne, no inak nedá najavo, že vie o jeho existencii. Prejde bližšie k Finnovi a zrazu na ňu doľahne ťarcha troch skutočností - musia sa stretnúť s Anyou, musia zaútočiť na Mount Weather a zachrániť aj Zemšťanov, aj ich ľudí... a potrebuje matku vidieť živú a zdravú.* Ľudia z Mount Weather robia experimenty na Zemšťanoch, ich krv má pre nich nejaké liečivé účinky, zistila som to, keď som bola v ošetrovni a našla som Anyu. To ona mi pomohla utiecť. *Vysvetlí a pred oči jej vybehne obrázok stoviek ľudských klietok.* Sú ich tam stovky, uväznení Zemšťania a mŕtvych hádžu do tunela. Videla som to. Potrebujeme zachrániť našich ľudí skôr, než začnú experimentovať aj na Montym, Jasperovi a ostatných... a keď sa spojíme s Anyou a Zemšťanmi, budeme ich môcť poraziť. *Vydýchne a zahľadí sa z Bellamyho na Finna.*

*Když má konečně Clarke u sebe a vidí, že je v pořádku, vnímá jak skvělý vliv to má na jeho nitro. I když ji pustí z objetí, tak rozhodně zůstává v její blízkosti a kochá se výhledem na ni. Zaposlouchá se do toho, co začne povídat o tom, kde byla, co se jí stalo.* Mount Weather je obydlené? *Poznamená. Vybaví se mu, jak se tam chtěli hned po příletu na Zemi dostat a zastavili je Zemšťané. Napadne ho, co by s nimi asi bylo, kdyby se jim to povedlo. Kde by teď byli, jaký by měl jejich pobyt zde průběh. Běží mu to hlavou, zatímco pozoruje Clarke a poslouchá ji. To, že se Clarke strachovala o ně, stejně jako oni o ni. Nepřekvapí ho to.* Je to skvělá a neuvěřitelná náhoda, že jsme se zde setkali, Clarke. *Vydechne. Ta představa, že by se minuli. Oni by mířili do tábora Zemšťanů a Clarke by možná došla do tábořiště Archy.* Mysleli jsme, že vás odvedli Zemšťani. Chtěli jsme, aby nás k nim Murphy dovedl. *Začne Clarke povídat. Vypadá trochu nepřítomně, protože má pořád v hlavě tu myšlenku, že se mohli minout. Přesto z Clarke nespouští oči. Nejraději by dále držel v objetí a cítil její blízkost, ale potom, co se stalo si to netroufá. Zůstává jí, ale tak blízko, jak je možné. V jeho výrazu je přesto vidět, že mu Clarke chybí. Bez ní si připadá neúplný.* Není mrtvá, Clarke. *Zavrtí pak hlavou a slabě se usmívá. Je rád, že jí mohl tu zprávu říct on.* Je v pořádku v táboře. *Když Clarke náhle utichne, pohlédne směrem, kam se podívala. V první chvíli znejistěl, ale byl to Bellamy a Murphy. Trochu si oddechne. Sleduje chvíli Bellamyho a pak se otočí na Clarke. Neujde mu výraz v jejich očích, kterým na něho hledí. Trošku se natočí, aby na ně všechny viděl a nemusel moc otáčet hlavu. Nakonec trošku ustoupí a dívá se na něj, jak se objímají. Ačkoliv je stále rád, že se Clarke nic nestalo, pozorně teď skenuje očima každý jejich pohyb, výraz ve tváři, pohled. Sehne se a zvedne ze země svou zbraň, kterou tam pustil, než objal Clarke. Pověsí si ho na rameno. Trochu se posune, aby měl Murphyho více na očích a v dosahu. Přemýšlí, co je čeká teď. Kvůli Clarke už k zemšťanům nemusejí, ale co když někoho z nich odvedli. Uvažuje nad tím. Pak Clarke začne líčit, co provádějí lidé z Mount Weather a dost překvapeně a také znechuceně to poslouchá. Přestává se mu to líbit stále více. Nikdo by neměl dělat pokusy a už vůbec ne na lidech. Nemá ovšem jasno, jak by s tím něco mohli provést. Clarke to následně nastíní.* Spojila se s Anyou... *Proběhne mu hlavou. Rázem mu to připadá reálnější.* Jak to provedeme? *Pohlédne postupně na všechny tři, když Clarke nastíní, co by měli podniknout.*

(Jen co se dostal až k nim ho Clarke objala a on jí objetí oplatil. Pevně si ji k sobě přitiskl, byl rád, že je v pořádku. Bál se o ní, skoro stejně jako o Octaviu, ale ona byla jeho sestra tudíž se o ní bál trochu jinak než o Clarke. Neví co by si počal, kdyby zjistil, že je Clarke mrtvá, kdysi si moc nerozuměli, ale postupem času se naučili navzájem tolerovat a nakonec se z nich stali, troufá si říct, dobří přátelé. Jakmile začne mluvit do jeho hrudi, nepouští ji, užívá si její objetí a poslouchá každé její slovo. Její hlas pro něj byla jako rajská hudba, tak dlouho se těšil až znovu uslyší její hlas a konečně se dočkal.) To nevadí, oba jsem živí.. hlavní je, že jsi ty v pořádku (usměje se, na malou chvíli zapomněl na všechny jejich problémy se zemšťanami, Murphym a lidmi z Archy. Pak se od ní trochu neochotně odtáhl, také se ji zadíval do očí a usmíval se. Všiml si, že se podívala na někoho za ním a uvědomil si, že je tam s nimi  Murphy. V tuhle chvíli ho úplně vypustil z hlavy, diví se, že nic nezkusil, když si ho ani jeden z nich nevšímal. Možná se opravdu změnil a nic nezkusí, ale stále mu nevěří. Jeho důvěru si bude muset zasloužit. Když jim Clarke začala líčit co se děje v Mount Weather, trochu ho překvapí, že je obydlené, netušil to. Od začátku, jak jim říkal Kancléř Jaha, si myslel, že tam jsou pouze zásoby.. jak jde vidět tak se šeredné mýlili. Další překvapení pro něj bylo, že tam dělají experimenty na zemšťanech a Anya jí pomohla utéct? Vždy se je předtím pokusila zabít a najednou se jim rozhodla pomáhat? Nezdá se mu to, zemšťanům nevěřil a nikdy asi věřit nebude. Když zmíní, že by mohli začít experimentovat i na Montym, Jasperovi a ostatních z jeho lidí, zatne pěsti. Nikdo nebude na jeho lidech dělat žádné experimenty. A to největší překvapení ho teprve čekalo. Chce se spojit s Anyou a zemšťanama? Jen co to vysloví překvapeně nadzvedne obočí a pak se zamračí, na všechny své předešlé otázky v tu ránu zapomněl a v hlavě mu zněly jen ty slova 'spojit se s zemšťanama'.. otázku Finna pro tuto chvíli ignoruje.) Chceš se s nimi spojit? S těmi co se nás snažili zabít? Clarke.. (nechápavě se na ni dívá) zabili spoustu z našich lidí (řekne tišším hlasem než předtím a zavrtí hlavou) Nemůžeme jim věřit (řekne jako hotovou věc, že se s nimi nespojí.) Zvládneme Jaspera, Montyho a ostaní zachránit sami.

Obývané a výborne zabezpečené. *Potvrdí Finnove slová. Keď sa vtedy zobudila priamo tam, v jednej z tých miestností a všimla si nápis "Mount Weather", bola rovnako prekvapená ako Finn s Bellamym teraz.* Zdá sa, že okrem Zemšťanov sa tu nachádzajú aj iní. *Povie zamysleným hlasom a na malý moment sa díva neurčito pred seba, než zdvihne hlavu, aby na Finna mohla pozrieť.* Áno, ale hlavné je, že sme sa stretli. *Prikývne a pousmeje sa, cíti sa oveľa lepšie než posledných pár dní, je v blízkosti Finna, Bellamyho, Octavia a Raven žijú, nič viac jej k šťastiu nechýba. Navyše, jej matka žije a... jediné, čo ju znepokojuje je, že musela na Mount Weather nechať svojich ľudí, všetkých zvyšných preživších vrátane Montyho a Jaspera.* A vy mu veríte? Mohol by vás zaviesť ďaleko od Archy a cez noc zabiť. *Poznamená a neveriacky si Murphyho premeria od hlavy až po päty, sledujúc jeho nepríjemný výraz. Stále nezabudla na to, k čomu dohnal to malé dievčatko, Charlotte, ktorá sa zabila iba kvôli tomu, že ju Murphy chcel potrestať za smrť Wellsa. Slabo zavrtí hlavou, aby zahnala bolestivé spomienky a hľadí z Finna na Bellamyho, Murphyho si s radosťou nevšíma. Keď sú takto pokope, musí sa usmiať. Vie, ako kedysi Finn Bellamyho neznášal a je rada, že to tak už nie je... snáď. Uľavene vydýchne, keď počuje správu o svojej mame. Nedokázala sa zmieriť s tým, že loď Exodus stroskotala, a s vedomím, že medzi jej posádkou mala byť aj jej matka, ktorá ju síce tiež v mnohých ohľadoch sklamala, no rodina je predsa len rodina. Už-už sa chystá odpovedať na Finnovu otázku, no Bellamyho odpoveď ju zarazí a zadíva sa opäť na neho, prejde bližšie k nemu a zamračí sa.* Áno, chcem sa s nimi spojiť, Bellamy. *Vyhlási rozhodne, hľadiac mu do očí. Opäť vyzerá tak ako vždy, keď sa s Bellamym na niečom nezhodnú, pripravená stáť si za svojim názorom.* My sme zabili stovky ich ľudí tiež. *Hovorí tichším hlasom a obráti sa na Finna, hľadajúc podporu a pomoc. Bellamy bol vždy ťažkým orieškom a nebolo ho jednoduché presvedčiť.* Nie, nemôžeme im veriť a oni nemôžu veriť nám, no potrebujeme sa s nimi spojiť, nedostaneme sa na Mount Weather bez ich pomoci. Obývajú túto Zem skoro sto rokov a poznajú ju perfektne, majú svoje tajné zbrane... my máme technológie, zbrane, spoločne by sme našich ľudí zachránili. *Snaží sa mu vysvetliť situáciu, vôbec nie zúfalým hlasom, ale skôr pevným, presvedčivým.* Aj Zemšťania, aj my sme prišli o veľa zo svojich ľudí, no teraz máme aspoň rovnaký cieľ. Ako chceš zaútočiť na Mount Weather bez taktiky, Bellamy? Nemôžeme sa sústrediť na útok a zaoberať sa aj znepriatelenými Zemšťanmi, potrebujeme uzatvoriť prímerie. *Vydýchne od toľkého rozprávania a po dlhej ceste z Mount Weather sa začína cítiť oslabene, unavene, no okrem toho, že sa trochu predkloní, to na sebe nedá nijak poznať.* Anya ma mohla zabiť, no neurobila to, mohla ma zajať a naozaj zobrať do tábora Zemšťanov, no neurobila nič z toho. *Dodá ešte, keď jej Anya príde na myseľ a vzdorovito sa na Bellamyho pozrie.* A bez teba to nezvládneme, Bellamy... strácame čas každou sekundou, každú chvíľu môže byť Jasper, Monty alebo hocikto iný mŕtvy. *Zakončí a zadíva sa na Finna, aby mohla odpovedať na jeho otázku.* Mali by sme sa s Anyou stretnúť zajtra. *Vraví rozhodne a opäť sa vystrie, hoci jej stále nie je práve najlepšie. Bolesť v ruke, ktorá bola donedávna malicherná sa teraz začínala stupňovať.* Mali by sme sa pohnúť, momentálne sme ako otvorený terč pre nepriateľa. *Poznamená, keď si túto skutočnosť uvedomí.*

*Všechno si poslechne. Jak řeči Clarke tak potom i reakci Bellamyho. Těch překvapivých informací je tolik, že chvíli trvá, než je zpracuje. Nějaké konečné stanovisko toho, co by měli podniknout, zatím, jen poslouchá návrhy Clarke a naprosto protichůdné Bellamyho. Sleduje je střídavě a připadá si tak trochu jako na tenise a sotva se Clarke otočí na něj, jako by to měl rozhodnout, pozvedne trochu nejistě obočí. Z toho, co slyšel se více přiklání k tomu, co navrhovala Clarke. Jeho důvěra v zemšťany po jejich útoku dost poklesla, ale pořád má v paměti Lincolna. Je si jistý, že kdyby hned ze začátku začaly obě strany trochu jinak, mohlo to dopadnout mnohem lépe. Nyní tohle potenciální spojenectví, které navrhuje Clarke proti společnému nepříteli, mu připadne, jako dobrá příležitost něco změnit. Stejně nevěří, že by se to Mount Weather mohli dostat jen oni tři. Murphyho do toho nepočítá. Sem ho brali, jen kvůli ukázání cesty. Netuší, k čemu by jim byl užitečný v Mount Weather.* My tři moc šancí proti Mount Weather nemáme, Bellamy. *Podívá se na něho nakonec.* Máme možnost udělat krok k tomu, abychom se zemšťanama začali vycházet. *Dodá ještě, proč se mu to, co dohodla Clarke zamlouvá. Může to možná v Bellamyho očích vypadat jako jeho pokus zavděčit se tím Clarke. Kvůli tomu by to, ale nedělal. Zkrátka v tom vidí možnost změnit něco k lepšímu.* Co uděláme s Murphym? *Podívá se krátce na jmenovaného a pak na Clarke s Bellamym. Rozhodně ho se sebou nechce dále tahat. Riskovat další jeho zradu teď nechce. Než se dozví odpověď tak se rozhlédne kolem sebe. Les vypadá na první pohled klidný. Niz podezřelého neslyší. Rozhodně, ale nespoléhá na to, že jsou v bezpečí.* Kde se s ní máš sejít, Clarke? *Koukne na ni. Napadne ho, že by mohli vyrazit pomalu už teď. Nebudou muset tolik pospíchat.*

(Nad její otázkou se podívá na Murphyho a zase si uvědomí, že on je tady také. Prohlédne si ho, aby se ujistil, že nic nezkouší a pak se podíval zpátky na Clarke) Neměli jsme na výběr, museli jsme se nějak dostat k zemšťanům a on je jediný, kdo tam byl.. (znovu se otočí na Murphyho a podívá se na jeho svázané ruce a pak do jeho obličeje a nasadí varovný výraz jako náznak, aby raději nic nezkoušel. Moc šancí by proti nim asi neměl, přece jen oni mají zbraně a on ne, ale nikdy neví co by se mohlo stát. Pak se podívá zpátky na Clarke a vyslechne si její důvody, proč se spojit se zemšťanama a poté se do toho vmísí i Finn. Podívá se na něj a jeho si také vyslechne, pak se odhodlá něco říct, podívá se zpátky na Clarke) Jak můžeš vědět, že tě Anya nepodvede a místo s mírem nepřijde s válkou? Nevěřím jim.. nerad bych tady pak někde zakopával vaše mrtvá těla (ukáže rukou z Clarke na Finna a tváří se dost přesvědčivě. Nehodlá se s nimi spojovat, potom co je napadli. Ano oni sice také zabili jejich lidi, ale to bylo v sebeobraně, oni přišli s válkou první, oni začali jeho lidi zabíjet jako první a když se snažili uzavřít s nimi mír, tak to nevyšlo a stejně je napadli. Pak se podívá na Finna) Kdo říká, že by jsme na to byli jen my tři? Třeba by jsme lidi z Archy dovedli přesvědčit, aby nám pomohli je zachránit. A pokud vím, tak přesně o tohle jim jde také, zachránit ostatní ty děti, protože to jsou jejich synové a dcery. Do teď sice jen seděli na zadku a nic pořádně nedělali, ale to jen proto, že nevěděli, kde začít hledat a teď už to vědět budou. (těká očima s Finna na Clarke, nadechne se, aby nabral trochu vzduchu a mohl tak pokračovat v mluvení.) Zvládneme to i bez zemšťanů, nebudu riskovat další zabíjení jen kvůli tomu, že ty věříš jedné z nich (podívá se na Clarke, po vyslovení Finnovi otázky se podívá na Murphyho a zamračí se, pak se podívá zpátky na ty dva) Vezmeme ho zpátky do tábora a oznámíme ostatním, kde jsou ostatní a vymyslíme plán. (řekne jako hotovou věc, o které se už více nechce bavit. Rozhlédne se jestli je někdo nesleduje nebo na ně nemíří svými šípy nebo oštěpy.) Souhlasím, měli by jsme jít.. (přikývne na to co řekla Clarke, chytne Murphyho za ruku a postrčí ho, aby šel zpátky. Znovu na jeho účet ze strany Murphyho přišlo pár uštěpačných poznámek, on je ale ignoroval a mířil směrem zpátky do tábora. Je sice rád, že Clarke našli, nedovede si představit co by dělal, kdyby jí našli mrtvou. Ale ten zápal pro záchranu jejich lidí jí zatemnil mozek a neuvažuje čistě. Zase tak zoufalí nejsou, aby potřebovali pomoct od zemšťanů. Zvládnou to sami a Clarke je tam může zavézt.)

Finn má pravdu, nemôžeme donekonečna viesť vojnu so zemšťanmi, keď je očividné, že tam hore, v horách sa nachádza horší nepriateľ. Aj my sme zemšťania, teraz už áno a nemôžeme začať písať históriu našej planéty tam, kde sa takmer skončila - pri vojnách. To, čo sme urobili, už len to, aké máme zbrane... vôbec nepomáha, ničíme Zem tými istými vecami, ktorými bola zničená pred sto rokmi. A ak chceme prežiť, musíme sa s nimi spojiť. Ich znalosti o Zemi sa našim nevyrovnajú, Bellamy. *Dá za pravdu Finnovi a pozrie na neho so slabým úsmevom, než sa opäť otočí na Bellamyho. O oboch mala neskutočný strach, bála sa, že ich stratí a našťastie boli obaja nažive, chýbali jej. Finn iným spôsobom než Bellamy, no chýbali jej obaja. A teraz, keď videla, že sú obaja nažive, cítila sa lepšie, ale nepáči sa jej, že sa Bellamy opäť správa ako Bellamy. Na jeho poznámku o Murphym len prikývne, nerada by si pokazila dobrú náladu tým, že by sa ešte starala o zradcu, ktorému dali niekoľko šancí. Keď sa Bellamy rozhovorí, počúva ho a mierne sykne pretože pocíti opätovnú bolesť v ruke na tom istom mieste a odhrnie si vlasy z ušpineného a zakrvaveného čela. Za celý ten čas, čo tam stála, bola bezbranná, podobne ako Murphy a po tomto zistení sa mierne zamračí. Zamračenie sa ešte prehĺbi po Bellamyho vyhlásení.* Ak by to Anya chcela spraviť, urobila by to. Mala toľko možností ma zajať alebo zabiť, doniesť ma do ich dediny, no neurobila to. Myslíš, že to nie je správny prvý krok k tomu, aby sme sa so Zemšťanmi spojili, uzmierili? Ak neprestaneme teraz, keď máme príležitosť a budeme pokračovať v bojoch, niekto z nás padne, buď oni, alebo my. A ja nehodlám pokračovať v tom, aby boli ďalší z našich ľudí zabíjaní. *Vysloví svoj názor tiež presvedčivým hlasom a s tvrdohlavým výrazom v tvári, no tentokrát musí s Bellamym súhlasiť - áno, ľudia z Archy by im mohli pomôcť, ale...* Koľko schopných ľudí z Archy prežilo? Pretože ver mi, ľudia z hôr majú omnoho lepšie zabezpečenie, než si dokážeš predstaviť. Toto sami nezvládneme. *Zadíva sa mu do očí prosebne, zúfalo, no vidí, že ho zrejme nepresvedčí, tak sa vystrie a postaví sa priamo pred neho, tvárou v tvár a mračí sa. Nerada toto robí, ale nemá inú možnosť.* Stretnem sa s Anyou a vezmem so sebou každého, kto bude mať záujem. Teraz si buď s nami, alebo proti nám, Bellamy. *Prehovorí pevným, rozhodným hlasom tak, aby bolo Bellamymu jasné, že nemá šancu protestovať, no potom svoj postoj trochu zmierni.* A ja ťa potrebujem na svojej strane, Bellamy. *Chce ešte niečo dodať, niečo v tom zmysle, že sa Octavia zrejme pridá k nej, no nechce mu dať ranu pod pás. Trochu ustúpi a zhlboka sa nadýchne, takéto výmeny názorov ju unavujú a ona má za sebou dlhú cestu. Netúži po ničom inom, než vidieť svoju matku. Zahľadí sa na Finna, pohľadom mu ďakujúc za podporu, než mu odpovie na otázku.* Zajtra na mieste neďaleko tohto. Mohli by sme teraz, prosím, už ísť? Rada by som videla svoju mamu. *Hlesne značne vyčerpanejšie a ani nečaká, či sa pohnú oni prví, proste vykročí smerom, o ktorom si myslí, že z neho prišli Bellamy, Finn a Murphy. Začuje za sebou pohyb a otočí sa, trochu spomalí a nechá, aby jej Bellamy s Finnom ukázali správnu cestu k Arche.* Ako to, že ste prežili? *Spýta sa po chvíli mĺkvej chôdze, tá otázka je smerovaná obidvom.*

*Svůj názor na spojení se zemšťany Bellamymu i Clarke řekl. Dívá se na to stále stejně. Boje a nepřátelství, které panuje mezi nimi a zemšťany nepovažuje za dobré pro ně všechny. Měli pár šancí, jak se smířit, ale nevyšly. Tahle - spojení se za účelem záchrany svých lidí - vidí jako nejlepší možnost. Bellamyho nedůvěru chápe, ale s tou se nikam nedostanou. Nemohou se zemšťanami neustále bojovat. Brzy by je vyhladili. Zemšťanů je více, než jich. To mu běží hlavou, zatímco postává s těmi třemi pod stromy v lese a poslouchá jejich hlasitou výměnu názorů. Zavrtí hlavou a protočí nad jejich vzájemnou tvrdohlavostí oči.* Ještě chvíli se hádejte a brzo si nás někdo všimne. Nebudeme muset chodit za zemšťanami. Oni si najdou nás. *Upozorní je, aby se ztišili. Když Bellamy navrhne, říct o tom lidem v táboře Archy, tak k tomu má jistý odpor, nechuť. Dá to najevo úšklebkem a zamračením.* Bellamy, podle mě a toho, co říkala Clarke, nás dost tlačí čas. *Poznamená a zadívá se na něj.* Než se vrátíme do tábora, než o tom promluvíme s "dospělými". *U toho se zaksichtí. Nejdříve je poslali na smrt a teď si chtějí hrát na chytré a je, kteří tady museli nějak přežít nazývají dětmi, tudíž nekompetentní k nějakým akcím, podobného druhu. Nelíbí se mu, že by se měli vrátit.* Jestli nás vůbec budou poslouchat. Šoupnou nás potom útěku někam pod zámek a budou si chtít vše rozhodnout a udělat sami. *Varuje je všechny. Střídavě při tom kouká na Clarke a Bellamyho.* Až se tam vrátíme, nemusíme se odtamtud zase tak brzy dostat. *Snaží se je upozornit na možné komplikace.* Vždyť ani s tebou se nebavili, Bellamy. *Připomene mu. On sám by nejraději vyrazil na místo střetnutí se zemšťany. Má v nich větší důvěru, než ve vlastní. Podívá se na Clarke, a když vidí v její tváři úsměv, trochu se zklidní. Úsměv jí opětuje. Při tom na ni kouká. Dojde mu, že Clarke chce vidět svou mámu. Nechce jí v tom bránit. Když se tedy vydají zpět k táboru, sice neochotně, ale následuje je. Jde opět jako třetí. Při tom se rozhlíží. Cestou, ale uvažuje jestli je to dobrý nápad. Co, když je doopravdy zavřou. Vzali zbraně, osvobodili vězně a utekli. Jen tak jim to neprojde. Cestou se nespokojeně mračí. Přemýšlí, jak to provést, aby v táboře za chvíli neskončili.*

(Při tom co říká Clarke jen na ni kouká a občas přimhouří oči. Ve většině věcí má pravdu, ano oni znají zemi líp a mohli by jím pomoc, ale už jak sem přišli tak dali jasně najevo, že mír nechtějí. Po Jasperovi hodili oštěp, několikrát se je snažili zabít, u hodně jejich lidí se jim to dokonce i povedlo a pak je tu ta velká bitva, kterou jim vyhlásili oni, zemšťané. Proč by to najednou mělo být jinak? Pochybuje, že se zemšťané z ničeho nic rozhodli jim pomáhat jen proto, že jejich lidé jsou uvěznění na stejném místě a Clarke pomohla Anye. Nevěří Anye, nevěří žádnému zemšťanovi.. pokud nepočítá Lincolna, u toho to je jiné, ten se jim nikdy nepokoušel ublížit dokonce ani potom co ho mučili.) A jak si můžeš být tak jistá, že tě Anya nechala jít jen, aby pak mohla spolu s ostatními zemšťany nás všechny pobít hm? Jak můžeš mít tu jistotu, že se nikomu nic nestane jen proto, že ty věříš Anyi? Já ji nevěřím, chtěla nás všechny zabít a určitě se to jen tak lusknutím prstů nezměnilo. (řekne rázně a chce pokračovat, ale vyruší ho Finn, který je upozorňuje, aby se ztišili. Nadechne se, aby se trochu uklidnil, někdy ho Clarke opravdu dokáže vytočit, je tak tvrdohlavá.. Vyslechne si co říká Finn o lidech z Archy a co s nimi možná udělají. Zakroutí hlavou a podívá se na něj) Tentokrát nás budou poslouchat.. jsou tam jejich děti, které chtějí najít.. pokud to oznámíme všem, nejen strážím, tak máme jistotu, že nám pomůžou (sice musí s Finnem souhlasit, co se týče toho, že se s ním předtím nechtěli bavit, ale potřebuje věřit tomu, že nepotřebují zemšťany k záchraně ostatních. Zamyslí se nad tím a dál už nic neříká. Na tohle nemá co říct, protože je to pravda.. Pak se podívá na Clarke, když mu řekne, že je buď s nimi nebo není, vydechne) Nebudu riskovat, že se vám něco stane, jen kvůli tomu, že ty jim věříš, Clarke (řekne jemným hlasem, opravdu se mu jedná hlavně o to, aby nemusel znovu řešit další mrtvé. Když už se konečně pohnou z místa směrem zpátky do tábora, znovu postrčí Murphyho, zauvažuje co s ním pak udělají. Mohl by se jim hodit, přece jen čím víc jich bude tím líp, ale to nemění nic na tom, že ho stále nemá rád a nevěřímu.. ale rozhodně mu věří víc než zemšťanům. Při otázce od Clarke se na ni podívá a pak zpátky před sebe.) Když jsem viděl, že zavíráš dveře, rychle jsme odtamtud utekli.. pak jsme utíkali a schovávali se před zemšťany, kteří se nás stále pokoušeli zabít a potom nás už našli lidé z Archy (odpoví na její otázku, dívá se před sebe a míří směrem k Arše. Zbraň, kterou měl doteď hozenou přes rameno raději chytí do ruky a rozhlíží se kolem, aby je náhodou nepřekvapil nějaký zemšťan.)